V letech 2003 až 2012, odborný časopis Elektroinstalatér, postupně zveřejňoval moje články „ Elektromagnetické pole a zdravotní rizika“, část 1 až 6 v rubrice „Účinky elektromagnetických polí“. (které byly pak dostupné i na portálu tzb-info.cz) Chtěl bych poděkovat redakci tohoto časopisu za desetiletou spolupráci a to nejen za zveřejnění, ale i za odbornou pomoc.
EMP a zdravotní rizika (I)
EMP a zdravotní rizika (II)
EMP a zdravotní rizika (III)
EMP a zdravotní rizika (VI)
EMP a zdravotní rizika (V)
EMP a zdravotní rizika (VI)
Měl bych asi v této souvislosti uvést, jak jsem se k této problematice dostal? Již od 70-tých let minulého století, jsem se zabýval (amatérsky) vývojem přístrojů pro elektromagnetoterapii. (Matka měla těžkou artrózu a polykala velké množství alnagonů a chtěl jsem jí tím pomoct.) Na rozdíl, od tehdy již známé NF elektromagnetoterapie jsem se soustředil na VF pulzní elektromagnetoterapii kde jsem získal bohaté zkušenosti s klinickým ověřováním, v souvislosti se zaváděním této terapie ve zdravotnictví – elektroléčbě. Tyto naše vývojové práce byly ukončeny v devadesátých letech, a chráněny tehdy ještě CS patentem.
Následujících deset let, jsem měl možnost sledovat v terénu chování lidí, (cca 7000 pacientů), vystavených pulzní stimulaci VF EMP, u které tehdy nesmělo dojít k překročení tehdy platných zdravotních limitů, aby nemohlo dojít ke zdravotnímu poškození občanů. Byl jsem proto velmi překvapen- přímo šokován, když Ministerstvo zdravotnictví připravovalo vládní nařízení 480/2000Sb ve kterém uvolnilo (10x) dosud platné zdravotní limity. Dne 1.11.2000 jsem proto napsal rozklad na ministra zdravotnictví Prof. Bohumila Fišera, a to nesouhlas se zrušením dosud platné vyhlášky a podal jsem žádost o zodpovězení dotazů odborníky v dané problematice, včetně kvantifikace dopadů mnohonásobného zvýšení hodnot elektromagnetického záření na zdraví občanů. V zastoupení ministra zdravotnictví odpověděl hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít s tím, že vládní nařízení vycházelo z doporučení komise ICNIRP a při tom ani jeden můj dotaz nebyl zodpovězen (oba dokumenty jsou na tomto webu v záložce archiv). Můj nesouhlas nebyl ojedinělý, připomínky předkládali i odborní pracovníci SZÚ, kteří se problematice neionizujícího záření věnovali 30 let. V momentě, když položili otázku „Nehazarduje MZ ČR zbytečně“, byli odvoláni z funkcí. Napsal jsem ještě mnoho dopisů a interpelací, směřovaných k předběžné opatrnosti a prevenci před neionizujícím zářením na státní instituce, a naivně jsem se domníval, že mohu něco změnit proti lobbistickým zájmům. (žádostí a stížností, mám dva šanony).
Rozhodl jsem se proto k napsání článků „Elektromagnetické pole a zdravotní rizika“, které jsou uvedeny na tomto webu. Kdybych neměl praktické zkušenosti s neionizujícím zářením, asi bych se choval jako většina elektroinženýrů ,nebo jako dnešní odborníci ICT. Žil bych v přesvědčení, pod vlivem oficielních informací, že žádná rizika při práci s bezdrátovými technologiemi nejsou. (Podotýkám, že v odborných školách i na VUT se o ;účincích elektromagnetických polí nepřednáší).
Dnes je situace jiná v získávání objektivních informací, protože Internet umožňuje publikovat informace, a to i ty, které nejsou „kompatibilní“ se stanovisky Ministerstva zdravotnictví (MZ), prezentovanými hlavním hygienikem ČR.