Datum: 26.4.2012 | Autor: Ing. Jaroslav Novák | Zdroj: Elektroinstalatér 5/2011 a 1/2012
V pátém pokračování (čtvrtá část seriálu vyšla v č. 5/2007 časopisu Elektroinstalatér) se zabývám častou otázkou jak posuzovat zdravotní rizika elektromagnetického pole. Co je nutné znát, abychom nebyli odkázáni jen slepě věřit desítkám a dnes tisícům studií a informacím, které máme na Internetu a ve sdělovacích prostředcích a které jsou často protichůdné? Základním předpokladem samostatného uvažování je znalost fyzikálních veličin elektromagnetického pole a jejich přepočtů. Podle příkladů výpočtu elektromagnetického pole (EMP) si můžete propočítat konkrétní zdroj záření a získat tak představu o elektromagnetickém pozadí vlastního bydliště či domu. Důležité je umět se orientovat v protokolech o měření EMP. Měření si za úplatu lze objednat u SZÚ (Státní zdravotní ústav) Praha nebo u příslušného zdravotního ústavu (ZÚ). Ještě před několika lety prováděly měření neionizujícího záření krajské hygienické stanice z podnětů občanů zdarma. Dnes je možné objednat měření i u privátní poradenské firmy, která provede měření s návrhem opatření na snížení elektrosmogu ve vašem bydlišti. V článku se snažím pomoci lidem, kteří mají zdravotní problémy (ať subjektivní, či objektivní) v příčinné souvislosti s elektrosmogem a hledají východiska, jak se jich zbavit. Často se stává, že lidé, kteří kupují nemovitost, mají obavy ze znehodnocení investice, pokud je v blízkém okolí několik vysílačů. Poslední kapitola se zabývá hodnocením a posuzováním zdravotních rizik. Domnívám se, že k pochopení složité problematiky pomůže i úvodní kapitola z historie bezdrátové komunikace, která se datuje od roku 1895.
Historie bezdrátové komunikace
Cesta od prvních pokusů jiskrové telegrafie k dnešní bezdrátové komunikaci trvala 116 let. Prvními průkopníky bezdrátové komunikace jsou prof. A. Š. Popov a Ing. G. M. Marconi. Nesmíme opomenout vynálezce N. Teslu. Radiotelegrafie, tj. telegrafie elektromagnetickými vlnami, se vyvinula jednak z pokusů německého fyzika H. Hertze, konaných v roce 1888 s vlnami buzenými elektrickými jiskrami (tzv. radiotelegrafie jiskrová), jednak z pokusů N. Tesly s vysokofrekvenčními kmity (radiotelegrafie netlumenými vlnami).
A. Š. Popov sestrojil v roce 1895 přístroj s Branlyho kohererem1) s anténou (jeho vynález), kterým zachycoval blesky a později i radiotelegrafické zprávy. Tečky a čárky zaznamenával v Morseově abecedě. Pak zkonstruoval přístroj s Hertzovým oscilátorem, ale bez vysílací antény. Té užil u přijímače až G. Marconi. S pokusy začal v roce 1896, sestrojil vysílač s Righiovým jiskřištěm a anténou a přijímač s kohererem a anténou. V roce 1897 dokázal vysílat již na vzdálenost 70 km. V roce 1898 byla Marconiho soustava zlepšena kombinací ladění mezi okruhem vysílacím a přijímacím s induktivní vazbou. V prosinci 1901 dosáhl Marconi spojení mezi Anglií a Amerikou (obr. 1), ale musel k tomu využít zařízení druhé soustavy radiotelegrafní, tj. soustavy netlumených elektromagnetických vln. Spojení probíhalo tak, že Marconi čekal na smluvený signál – tři tečky (značící v Morseově abecedě písmeno S), protože se snadno vysílá a je slyšet v atmosférickém praskání. Pokus musel Marconi opakovat, protože jeho vědečtí kolegové (T. A. Edison a fyzik O. Lodge) mu nevěřili. Tvrzení skeptiků vyvrátil v roce 1902 tak, že na stěžeň zaoceánské lodi umístil antény umožňující citlivý příjem a zprávy v morseovce zapisovala speciální tiskárna. Během plavby přijímali na palubě pravidelné signály vysílané z Poldhu (Cornwall, Velká Británie) až na vzdálenost 3 200 km.
Obr. 1 První bezdrátové spojení přes Atlantický oceán
Prvenství objevu bezdrátové jiskrové telegrafie se připisujeA. Š. Popovovi, protože schéma zapojení zveřejnil v dubnu 1895, zatímco Marconi si dal patentovat vysílací a přijímací zařízení až v roce 1896 (anglická patentní přihláška č. 12 039 z 2. června 1896). Marconi sám přiznává, že mu bylo známé zapojení Popova s anténou a uzemněním na straně přijímací, zato se domáhal uznání priority v užití antény a uzemnění na straně vysílací.
Popov dosáhl nejdelšího spojení v radiotelegrafii na vzdálenost 44 km a pomohl zachránit křižník Admirál Apraksin. To mělo za následek, že odbor námořní správy vypracoval typ námořní radiostanice. Roku 1900 byl vydán rozkaz o zavedení bezdrátové telegrafie na válečných lodích ruské flotily. V roce 1905 byl Popov jmenován ředitelem elektrotechnického ústavu v Sankt-Peterburgu. Neustálé starosti a rozčilování, spojené s novou funkcí, podkopaly jeho síly. Zemřel na mrtvici ve věku 47 let.
G. M. Marconi byl nesporně průkopníkem jiskrové radiotelegrafie, spojení přes Atlantik dosáhl, až když využil zařízení s dlouhými netlumenými vlnami, což byl vynález N. Tesly. Marconi měl schopnost důvtipné kombinace a modifikace myšlenek vyslovených jinými, které dovedl aplikovat. Z hlavních patentů Marconiho lze jmenovat magnetický detektor, duplexní radiotelegrafii, rotační jiskřiště, vodorovnou směrovou anténu, krátkovlnnou směrovou telegrafii a další.
N. Tesla se usilovně věnoval bezdrátové telegrafii v letech 1895 až 1902. Zřídil v coloradských horách pokusnou vysílací a přijímací stanici pracující s netlumenými dlouhými elektromagnetickými vlnami a předešel tím Marconiho málem o celé desetiletí. V roce 1900 se pustil do stavby nákladné vysílací stanice o výkonu 1 500 kW ve Wardenclyffu (Long Island, USA), ale pro nedostatek peněz musel stavbu zastavit. Zklamán ve svých nadějích a téměř ožebračen se pak Tesla věnoval po roce 1901 jiným oborům vynalézání (termodynamický motor, počítadla elektrického proudu, měřiče rychlosti a další), kde měl veliké úspěchy, a všechny peníze, které dostal za 110 patentů, investoval do nových výzkumů. Úplný převrat v bezdrátové komunikaci netlumenými vlnami způsobil vynález elektronek (J. A. Fleming, 1904). Elektronové lampy byly využity jako generátory elektromagnetických vln, což umožnil vynález zpětné vazby (W. Meissner, 1913). To mělo za následek rozvoj radiofonie, která je založena na modulaci elektromagnetických vln. Pomocí 3 300 elektronek se podařilo telefonovat v roce 1915 z Washingtonu do Paříže (9 000 km). Pak už byl jen krůček k radiofonnímu bezdrátovému rozhlasu, první vysílání bylo v roce 1921 z pittsburské stanice ve Spojených státech amerických. V Československu bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání v květnu 1923 na dlouhých vlnách.
Bezdrátová komunikace se ve 20. století dále rozvíjela. Ve 40. letech krátkovlnný rozhlas, v 50. letech televizní (TV) vysílání na 1. až 12. kanále (I., II., III. televizní pásmo do 230 MHz), později bylo zahájeno TV vysílání ve IV. a V. TV pásmu a barevné vysílání. Rádiové sítě lokální můžeme datovat na začátek 70. let (záchranná služba, doprava, armáda, MV atd.). Dále byl zahájen rozvoj družicových systémů a celulárních analogových sítí NMT450, AMPS, C-Net, TASC. Rozvoj pozemní mobilní radiokomunikace spadá do 90. let minulého století včetně nástupu GSM digitální veřejné sítě. Pozorný čtenář si položí otázku, co bylo smyslem exkurzu do historie bezdrátových komunikací a jak to souvisí s našim tématem. Chtěl jsem názorně ukázat, kdy, kde, proč a jak rychle se co stalo. Například od prvních pokusů s jiskrovou telegrafií a později s radiotelefonií trvalo zavedení pravidelného rozhlasového vysílání 25–30 let. Velmi tomu pomohl vynález elektronových lamp (elektronek). Přechod z dlouhých vln (DV) na krátké vlny (KV) trval dalších 15–20 let a zahájení vysílání rozhlasu v pásmu velmi krátkých vln s frekvenční modulací (VKV-FM) trvalo dalších 20 let. Rozvoj televizního vysílání od černobílé přes barevnou televizi až k dnešní digitální trval 50 let. S tímto vývojem postupně docházelo k využívání frekvenčního pásma od DV přes KV a VKV a u TV přechod na IV. a V. televizní pásmo až prakticky do 960 MHz. V druhé polovině 20. století se doba zavádění nových technologií zkracovala. Za mého profesního života jsem se na vysoké škole v Brně učil výpočty s elektronkami, po nástupu do praxe jsem pracoval s tranzistory, pak přišly integrované obvody. V roce 1965 došlo ke kvalitativní změně. Začal platitMoorův zákon, kterým spoluzakladatel Intelu Gordon Moore předpověděl budoucnost elektroniky na desítky let dopředu. Podle tohoto zákona počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu se zdvojnásobí každý rok při zachování stejné ceny. Firmě Intel se podařilo vyrobit první mikroprocesory osmičkové řady. Teprve procesor 80386 (obsahoval 275 tisíc tranzistorů tranzistorů) umožnil vznik a rozvoj osobních počítačů PC/AT. To mělo za následek, že velké, drahé a energeticky náročné sálové počítače po čtyřiceti letech skončily ve šrotu. Doba zavádění nových technologií se zkracovala asi na pět let, což se samozřejmě promítlo i do rozvoje bezdrátových technologií, výpočetní techniky, spotřební a investiční elektroniky, zdravotnictví i dalších oborů. Dnešní vývoj je ale tak rychlý v oboru, kterému říkáme bezdrátové a komunikační technologie (ICT), že nejsem schopen rozeznat jednotlivé časové vývojové etapy, které již nejsou v zavádění inovací roky, ale měsíce. Největší změnou v mobilní komunikaci poslední doby je rozšiřování pokrytí rychlým mobilním internetem 3G.
Bezdrátové ICT – stávající stav a co nás čeká do roku 2020
Obr. 2 Životnímu prostředí nevadí jen kouř z komínů
Rozvoj ICT nám přináší mnoho pozitivního, ale má i svá negativa. Jsme vystaveni velkému množství umělých zdrojů záření EMP, na které náš organismus nebyl připraven. Hypotetický graf, který jsem zveřejnil v odborném časopisu Elektroinstalatér č. 5/2003 pod názvem Životnímu prostředí nevadí jen kouř z komínů se v roce 2011 postupně stává realitou (obr. 2). Varovným signálem je, že zvyšování EMP v první dekádě 21. století neprobíhalo lineárně jako v minulém století, ale spíše exponenciálně. (Kdyby vývoj probíhal lineárně, mohli bychom zajistit trvale udržitelný rozvoj.) Zlom je v grafu vyznačen v 90. letech, což souvisí s prudkým rozvojem ICT. Toto tvrzení mohu dokázat na základě osobních zkušeností. Shodou okolností jsem před 50 lety jako student na Kraví hoře v Brně naměřil intenzitu elektrického pole jen několik μV/m a dnes naměříme v Brně 1–3 V/m na stejném stanovišti. Z toho plyne, že úroveň pozadí EMP se zvedla za 50 let milionkrát. Podobné to bylo v Pardubicích, kde jsem pracoval v Tesle Pardubice. Na střeše Tesly u nemocnice jsme v roce 1960 pracně směrově „lovili“ nějaký vysílač. Hodnoty se pohybovaly tehdy rovněž na úrovních μV/m, maximálně mV/m.
Dnes je situace zcela jiná. Byl dokončen přechod z analogového TV vysílání na digitální DVB-T. V roce 2011 byla dokončena síť multiplexů č. 1–4. Počet vysílačů sítě DVB-T: síť 1 má 72 vysílačů, síť 2 má 66 vysílačů, síť 3 má 18 vysílačů a síť 4 má 5 vysílačů. Počet vysílačů VKV-FM privátních i veřejnoprávních v České republice k 18. květnu 2011 je 735. Jsou vybudovány sítě GSM/UMTS, CDMA mobilních operátorů. Počet základnových stanic: T-mobil provozuje v ČR celkem 6 711 základnových stanic, Telefonica-O2 má 5 179 základnových stanic (podle neoficiálního seznamu GSM blogu ze dne 13. června 2011), Vodafone provozuje 4 378 základnových stanic. Tento seznam by bylo třeba doplnit o radary, vysílače armády, ministerstva vnitra a o další zdroje neionizujícího záření. Není možné určit počet Wi-Fi sítí, kterých každým dnem přibývá, není výjimkou, že v některých místech zjistíme až 30 sítí. Počet Wi-Fi sítí není omezen, postavit si vlastní domácí Wi-Fi síť může každý v bezlicenčním pásmu ISM (2,4 GHz a 5 GHz). Bezdrátová komunikace proniká do domácností, nejen pokud se týká Internetu, Wi-Fi sítí, bezdrátového telefonu po zrušení pevné linky. V bytě máme několik bezdrátových ovladačů ke spotřební elektronice, zabezpečovací systémy domu či bytu propojené s mobilem. Není možné kvantifikovat všechny zdroje záření, které nás obklopují. Připravují se další bezdrátové projekty označované jako chytré distribuční sítě (např. dálkové ovládaní a přenos dat z elektroměrů), měření spotřeby tepla, vody, plynu.
Co nás čeká a co se připravuje v ICT do roku 2020 (podle představ IBM)? Má to být „chytrá“ dekáda, a to stav, kdy se člověk natolik sžije s technikou, že ji přestane vnímat. Tato vize získala označení Ambient Intelligence. „Budeme propojeni bezdrátově s digitální technologií a s všudy přítomnými přístroji, které budou schopny se nám přizpůsobovat, a dokonce předvídat naše potřeby. Při miliardě vzájemně propojených věcí, mezi ně patří auta, cesty, potrubí (uvedené chytré distribuční sítě), léky, ale dokonce i hospodářská zvířata, exponenciálně poroste objem informací vytvářený vzájemným působením. Zároveň bude možné prostřednictvím výkonných systémů analyzovat a přetvářet množství dat do skutečných rozhodnutí a činů, které činí svět lepším, chytřejším.“ Uvedená citace generálního ředitele IBM ČR /4/ de facto potvrzuje moji obavu o exponenciálním růstu elektrosmogu. Tato vize se mi líbí, nebudu se muset prakticky o nic starat a budu mít pohodlný život. Například když si koupím novou „inteligentní ledničku“, bude mně hlásit, že schází máslo, pivo a současně předá informaci i dodavateli a ten vše přiveze. Nebudu se muset starat o odečty energií, ty budou automaticky bezdrátově nahlášeny energetickým společnostem a automaticky odečteny z mého účtu. Inteligentní systém bude monitorovat moje životně důležité funkce, vysoký TK, tep, bude hlásit, že baterie na kardiostimulátoru má jen 10 % kapacity, a mám jít proto na kontrolu. Mohl bych dál pokračovat. Když se mi ztratí pes, bezdrátový systém nahlásí jeho souřadnice. (Mnohé z toho, co jsem uvedl, je již realizováno.) Vše bude v budoucnu dokonale propojeno jako systém. Tato představa o lepší kvalitě života vyvolává mnoho otázek. Já si kladu otázku, do jakých úrovní pozadí EMP se za několik let dostaneme a jaké budou dopady zdravotní a problémy s rušením (elektromagnetická kompatibilita, EMC)? Na tyto otázky se budeme snažit odpovídat v dalších kapitolách.
Fyzikální veličiny EMP, jejich přepočty, výklad pojmů SAR, EMC
Elektromagnetické pole (EMP) je přesně definováno fyzikálními veličinami:
- intenzita elektrického pole E [V/m],
- intenzita elektrického pole E udávaná v dBμV/m (např. v protokolech, které vystavuje Český telekomunikační úřad /ČTÚ/),
- hustota zářivého toku S [W/m2] (např. v protokolech, které vystavuje hygiena),
- intenzita magnetického pole H [A/m],
- magnetická indukce B [T nebo μT],
- vlnová délka λ [m] nebo kmitočet f [Hz],
- měrná absorbovaná energie (specifická míra absorpce) SAR [W/kg] ve vztahu k mobilním telefonům.
Při hodnocení zdravotních rizik se nepoužívají jen tyto základní fyzikální veličiny, ale i jednotky odvozené, např. miliwatt na čtvereční centimetr [mW/cm2] – jedná se o výkonovou hustotu. Rovněž jednotka magnetické indukce tesla [T] – 1 T představuje velmi vysokou úroveň expozice, a proto se více používá jednotek nižších, jako jsou militesla [mT], mikrotesla [µT] a nanotesla [nT]. Rádiové a mikrovlnné záření má vysokou frekvenci, jednotkami jsou kilohertz [kHz], megahertz [MHz] a gigahertz [GHz].
Tabulka 1
| E [V/m] | S [mW/m2] | H [mA/m] | E [dB μV] | r [m] |
|---|---|---|---|---|
| 0,1 | 0,0265 | 2,6 | 100 | 5 477 |
| 0,2 | 0,106 | 5,24 | 106 | 2 739 |
| 0,3 | 0,24 | 7,9 | 109,5 | 1 825 |
| 0,4 | 0,424 | 10,5 | 112 | 1 370 |
| 0,5 | 0,66 | 13,1 | 114 | 1 096 |
| 0,6 | 0,96 | 15,7 | 115,6 | 913 |
| 0,7 | 1,3 | 18,3 | 116,9 | 782 |
| 0,8 | 1,7 | 20,9 | 118,1 | 685 |
| 0,9 | 2,15 | 23,6 | 119,1 | 609 |
| 1,0 | 2,65 | 26,2 | 120 | 548 |
Laik při čtení protokolů o měření EMP musí dávat pozor,v jakých fyzikálních jednotkách se udává EMP. Hygienici pracují s hustotou zářivého toku S ve W/m2, měření se provádí i ve V/m nebo v dB. Proto uvádím vzorce pro přepočet veličin EMP. Když známe intenzitu elektrického pole E, snadno si vypočítáme hustotu zářivého toku S. Rychle lze přepočty odečíst z tabulky Přepočet veličin pole uveřejněné v první části seriálu Elektromagnetické pole a zdravotní rizikav časopise Elektroinstalatér č. 5/2003 – viz tabulka 1.
Bezdrátová komunikace se uskutečňuje převážně v rozsahu do 1 V/m, proto uvádím ještě doplněk k uvedené tabulce.
V souvislosti s mobilními telefony byl zaveden SAR = měrný absorbovaný výkon (specifická míra absorpce) ve W/kg. Watt na kilogram tělesné hmotnosti udává, kolik elektromagnetického záření vyzařovaného mobilem je pohlceno hlavou a přeměněno v teplo. Současná maximální povolená hodnota je 2 W/kg. SAR se často zaměňuje s vysokofrekvenčním výkonem vysílače mobilního telefonu, který se u prodejců mobilů nedá zjistit. Odhaduji, že vysokofrekvenční výkon u mobilů se pohybuje v rozsahu 0,25–2 W.
Přepočet veličin elektromagnetického pole
Převodní vztahy
- Intenzita elektrického pole E [V/m]
– vyjádření v dB:
EdB = 20 ∙ log (E / E0),
kde E0 se volí 1 V (EdBV) nebo 1 µV (EdBµV). - Intenzita magnetického pole H [A/m]
– pro rovinnou vlnu TEM šířící se volným prostorem platí
H = E / (120 ∙ π) = E / 377. - Hustota zářivého toku S [W/m2]
– pro rovinnou vlnu TEM šířící se volným prostorem (vzduchem) platí
S = E2 / (120 ∙ π). - Velikost intenzity pole ve vzdálenosti r od zdroje záření
– pro šíření volným prostorem platí
E = √(30 ∙ P ∙ G) / r = E1 / r,
kde je
r vzdálenost bodu pozorování od vysílací antény,
P výkon zdroje (vysílače),
G zisk vysílací antény v uvažovaném směru,
E1 intenzita pole ve vzdálenosti 1 m od zdroje. - Pro decibelové údaje zisku antény platí
GdB = 10 ∙ log G a G = 100,1GdB.
Nedivím se, že se tyto jednotky kupujícím pletou. Když si jdete koupit občanskou radiostanici, prodavač o SAR nic neví a sdělí vám výkon ve wattech, dosah v kilometrech a pokud je profesionál, sdělí i další technický parametr, a to vstupní citlivost. Kdybych měl posuzovat technickou kvalitu mobilu, je nutné znát rovněž vysokofrekvenční výkon a vstupní citlivost (to je úroveň vstupního signálu, kdy přijímač zpracuje signál). Nemám nic proti SAR jako fyzikální jednotce, ale dokazovat na tomto parametru, že ohřátí hlavy (fantomové), resp. vnitřku hlavy – mozku, je tak nepatrné, že škodlivý vliv je vyloučen, považuji za problematické. (Toto tvrzení je již dnes vyvráceno dokumenty WHO /Světová zdravotnická organizace/ zařazením mobilu do rizikové skupiny B2 jako potencionálně karcinogenní pro člověka.) Domnívám se, že asi vím, proč s příchodem mobilní komunikace GSM nastaly tyto legislativní zmatky. Vznikl problém s rušením a s hygienickými limity (u nás s vyhláškou MZ ČR č. 408/1990 Sb.). Dodavatelé nevěděli, podle mého názoru, jak to řešit. Hygienici by museli zakázat používání mobilů, což není možné a ani si to nepřejeme. Experti z komise ICNIRP (International Comission on Non-Ionising Radiation Protection) tedy vymysleli a autoritativně prosadili, že za bezpečnou úroveň považují intenzitu E mobilního vysílače 1 W (mobilní vysílač ozařuje hlavu v rozsahu 28–58 V/m), který máme u hlavy, a tuto hodnotu prohlásili za bezpečný zdravotní limit, který aplikují obecně pro všechny případy. Aby tuto záležitost ještě více zamlžili, bylo zavedeno hodnocení mobilů jen podle jednoho parametru SAR, který si nemůžeme ověřit technickým měřením (jen v laboratoři). Zrušilo se členění vysílačů podle pěti výkonnostních tříd. U občanských radiostanic se asi zapomnělo na SAR, protože tam se i nadále uvádí výkon ve wattech, nikoliv SAR. Může být námitka, že občanské radiostanice pracují v jiném režimu (amplitudová nebo frekvenční modulace).
Dalším odborným termínem je elektromagnetická kompatibilita (EMC), který je nutno znát ve vazbě na rušení a kontrolu odolnosti elektronických přístrojů. Je paradoxní, že současné limity pro elektromagnetickou odolnost v rámci EMC jsou mnohem přísnější než hygienické limity pro člověka, který se pohybuje ve stejném prostředí. U chytrých sítí se v budoucnu počítá s přímým propojením s člověkem, a u aplikací ve zdravotnictví dokonce komunikace s voperovanými implantáty (mikročipy), které budou sloužit nejen k diagnostice, terapii, monitorování a řízení životně důležitých funkcí.
Pokud neutěšený stav legislativy v ČR (který jsem podrobně popsal ve třetí části Elektromagnetické pole a zdravotní rizika/Elektroinstalatér č. 1/2005/) v posuzování vlivu EMP bude i nadále trvat a nedojde k sjednocení limitů tak, aby byla jen jedna kompatibilita pro technické i biologické systémy, tak to bude v budoucnu při řešení sporů výhodné jen pro právníky. Uvedu příklad: Člověk (pacient) zemře, protože jeho citlivý elektronický přístroj (implantát – čip) byl rušen silným elektromagnetickým polem a přestal pracovat, a prokáže se, že zemřel z tohoto důvodu. Ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienik budou tvrdit, že zdravotní limit nebyl překročen. Zodpovědnost se přenese na dodavatele implantátu a ten se bude hájit, že přístroj byl schválen, má certifikát, splňuje požadavky EMC. Soudní spory se potáhnou roky.
Sleduji kauzu s vatikánskými vysílači, která potvrzuje moji tezi, že pokud se dlouhodobě ignorují problémy se silným rušením, zdravotní rizika přecházejí do zdravotních problémů, které postižení občané mnohdy nedovedou přesně popsat2), a proto je nikdo neřeší. Lékaři nemají pro tento případ diagnózu. Výsledkem je nespokojenost občanů a soudní spory, které se v Římě táhnou již devět let.
Teprve nedávno bylo zveřejněno, že Vatikánský rozhlas musel v roce 1981 krátkodobě přerušit vysílání, protože jeho vysílače rušily ultrazvukový skener, na který byl právě napojen papež Jan Pavel II. Zmiňuje se o tom kniha Lasciatemi andare (Nechte mě jít), kterou vydalo v Itálii katolické nakladatelství San Paolo Editori.
Zdravotní problémy obyvatel se prokázaly až v dubnu 2001 u obyvatel bydlících v okolí vatikánských vysílačů (mezi městy Cesano a Santa Maria di Galeria), kde byly překročeny zdravotní limity EMP, a to podle italských norem 6 V/m. U nás by se tímto překročením hlavní hygienik nezabýval, protože v ČR platí zdravotní limity podle vládního nařízení č. 1/2008 Sb.
Koho by zajímaly případy porušení EMC, odkazuji ho na článek Elektromagnetická kompatibilita pro každého, EMC – mýtus, nebo skutečná hrozba?, který vyšel v Elektroinstalatéru č. 1/2006 (autor Ing. Pavel Vaculík /5/).
Poznámky
1) Koherer je jeden z prvních detektorů elektromagnetických vln, první prakticky použitelný pro zachycování signálů na velké vzdálenosti. Umožnil rozvoj bezdrátové telegrafie a vedl k dalším objevům na tomto poli. Vynalezl jej přibližně v roce 1890 francouzský fyzik Édouard Branly. Jedná se o nádobu (obvykle skleněnou trubičku) se dvěma elektrodami, vyplněnou železnými pilinami. Elektrický odpor vrstvy pilin mezi elektrodami se prudce zmenší, pokud je koherer vystaven působení elektromagnetických vln. Poté je nutno piliny rozházet a koherer je připraven k další detekci. Koherer umožnil velmi zvýšit citlivost zachycování elektromagnetických vln. Význam kohereru upadl již v prvním desetiletí 20. století, kdy byly objeveny polovodičové detektory (krystalka, 1906) a heterodyn (1907).
2) Rostoucí počet postižených lidí někteří lékaři označují za nespecifické zdravotní symptomy neznámého původu, např. narušení spánku, bolení hlavy, únava nebo kožní podráždění, přisuzují je environmentálním podmínkám a vlivům souvisejícím s žitím v určitých budovách (syndrom nemocné budovy), plynným emisím z nábytku, znečištění ovzduší atd.